Vše o zásnubách: Jakou mají tradici a jak probíhají jinde ve světě?

Přemýšleli jste někdy nad tím, odkud pocházejí zvyky doprovázející žádost o ruku? Zásnuby jsou jedním z nejstarších rituálů, které naši společnost provázejí již od dob starověkých Římanů, Řeků či Egypťanů. Starověký rituál se postupně proměnil v romantický zvyk, bez kterého si svatbu ani nedovedeme představit. Jak probíhaly zásnuby v minulosti a jak by měly vypadat dnes? I to se dozvíte v našem článku.

Zásnuby jako přechodový rituál jsou se svatbou spojeny od nepaměti. Zpočátku to však nebylo romantické gesto, jak jej známe dnes. Žádost o ruku byla formálním aktem potvrzujícím dohodu či obchod mezi mužem a otcem nevěsty. Postupně se však tento rituál proměnil v romantické posunutí vztahu o úroveň dále. Jak to však bylo kdysi?

  • Historie zásnub

První zmínky o zásnubách, které předcházely žádosti o ruku, pocházejí s velkou pravděpodobností ze židovské Tóry. V ní je svatba popsána jako akt sestávající ze dvou částí – ze zásnub (kidušin) a samotného svatebního obřadu (nisu'in). Při židovských zásnubách byli vždy přítomni kromě muže a ženy i dva svědci a deset dospělých mužů. Požádání o ruku se zpečetí v momentě, kdy muž navleče příští nevěstě na ukazováček pravé ruky prsten. Původně se kidušin a nisu'in konaly odděleně. Svatba proběhla až rok po zásnubách. Ve středověku však byly oba obřady spojeny a doplněny o další prvky, takže dnes se svatební obřad koná v jeden den.

Věděli jste, že...
... starověcí Římané při zásnubách podepisovali i právní smlouvu, která upravovala vztahy mezi budoucími manželi a jejich rodinami?

Židovskými tradicemi se inspirovali i starověcí Řekové či Římané, jejich zásnuby však nebyly tak velkolepé. Ve starověkém Řecku probíhaly zásnuby za přítomnosti dvou svědků, nevěsta však přítomna nebyla. Zásnuby totiž probíhaly jen mezi budoucím ženichem a otcem nevěsty. Nešlo o romantický akt, jak jej známe dnes, ale o formální zpečetění dohody. Ve starověkém Římě byl způsob, jak probíhají zásnuby, trochu jiný. Podobně jako v židovské kultuře, i zde byl završením zásnub moment, kdy muž navlékl dámě snubní prsten. Prsten byl čistý, jednoduchý a bez jakýchkoli kamenů.

Ve středověku se k tradici zásnub přidalo i ženichovo pokleknutí před nevěstou. Středověcí rytíři si totiž zvykli kleknout na koleno před panovníky, kterým tímto gestem vzdávali čest. Když chtěl tedy středověký mládenec vzdát čest dámě, kterou miloval, klekl si před ní na koleno a požádal ji o ruku.

Hledáte ten pravý snubní prsten? Objevte naši nabídku šperků, se kterými budou vaše zásnuby dokonalé.
Objevte šperky k zásnubám

Ve starověku, ale i ve středověku zásnubám obvykle předcházelo vyjednávání obou rodin o podmínkách sňatku či výši nevěstina věna. Vyjednávání probíhalo mezi hlavami rodin, tedy otcem ženicha a otcem nevěsty. Sobáše však byly často dohodnuty ještě před tím, než nevěsta a ženěních přišly na svět. Typickými dohodnutými svazky a zasnoubením se proslavily panovnické dynastie, které svatební politikou upevňovaly své postavení a moc. Nevěsta a ženích tak neměli příliš velkou šanci projevit během vyjednávání svůj názor. K zasnoubení byl v mnoha zemích potřebný i souhlas duchovního. Až po něm se mohly podepisovat smlouvy, vyměňovat sliby či prsteny.

  • Symbolika zásnubního prstenu

Zásnubní prsten nejen obyčejným šperkem, který má zdobit ruku budoucí nevěsty. V drobném kroužku, který je často zdoben drahým kamenem, se skrývá hluboká symbolika s dlouhou historií. Kovový kroužek je již od nepaměti symbolem nekonečna, nikdy nekončící a pevné lásky. Otvor, kterým prsten muž navléká své partnerce, má zase symbolizovat vstupní bránu k novému společnému životu. Moment, kdy muž navléká partnerce zásnubní prsten, je zpečetěním vzájemného závazku a věrnosti.

Zásnubní prsteny vyrobené z nejrůznějších materiálů nosili již starověcí Egypťané. Právě oni nás naučili, na které ruce se nosí zásnubní prsten. Snubní prsten se totiž už v té době nosil na prsteníku levé ruky, protože naši předkové věřili, že právě touto stranou vede žíla lásky. Snubní prsten měl své místo i ve starověké římské kultuře, avšak jeho symbolika nebyla až tak romantická. Ve skutečnosti šlo spíše o symbol vlastnictví. Prsten zde totiž obvykle prodával budoucí manžel otci své nevěsty jako jakýsi druh platby za manželku. Ženy v té době údajně nosily až dva snubní prsteny – jeden, ten zlatý, měla žena nosit na veřejnosti. Druhý, který byl vyroben z běžného kovu, mohla dáma nosit doma.

Jak požádat partnerku o ruku?
Přečtěte si náš článek

Snubní prsteny jak je známe dnes, tedy vyrobené ze zlata či stříbra zdobené drahými kameny, se začaly vyrábět až mnohem později. Zhruba v 15. století je začaly při zásnubách využívat bohaté šlechtické rody, které chtěly svatbou posílit své postavení. Drahé kameny však nebyly jen estetickým prvkem. Každý kámen měl jinou symboliku. Smaragd měl symbolizovat bezpečný domov, rubín vášnivou lásku a drahé diamanty zase věčnost a nezničitelnost.

  • Moderní zásnuby a jejich trendy

Jak probíhají zásnuby dnes? Zásnubní prsten už dávno nemá symbolizovat, že žena patří muži, šperky již nejsou vyrobeny z kůže a zásnubám nepředchází rodinné vyjednávání. Zásnuby se v průběhu let vyvíjely a měnily a z původního přechodového rituálu se stalo romantické gesto mezi partnery. Některé tradice se však zachovaly dodnes.

Pokleknutí na koleno, s láskou vybraný zásnubní prsten, vážný rozhovor s rodiči nevěsty či nezapomenutelný společný den. To vše jsou krásné tradice, jejichž dodržování činí většině párů radost. Najdou se však i takové páry, které preferují nekonvenční zásnuby, což je zcela v pořádku. Důležité přece je, aby si tento den užili partneři. Ať už se rozhodnou pro romantickou žádost o ruku jako z filmu, nebo adrenalinové ANO někde v oblacích.

Moderní doba přinesla i touhu okamžitě se podělit o svou radost se zbytkem světa a zásnuby se tak staly veřejnou záležitostí, kterou s radostí sdílíme na sociálních sítích. Není tedy ničím výjimečným, že při zásnubách bývá přítomen fotograf či kameraman, který tento moment zvěční. Snoubenci tak svou radost mohou okamžitě sdílet s rodinou i přáteli.

Náš TIP:
Darujte partnerce personalizovaný zásnubní prsten s gravírováním.
Zjistěte víc o gravírování

Sto lidí, sto chutí. I co se týče trendů v oblasti samotných prstenů, můžeme hovořit o velké různorodosti. Někdo dává přednost diamantové klasice, někdo minimalistickým zásnubním prstenům a jiné dámy zase preferují výrazné zásnubní prsteny s barevnými kamínky. Opět však platí, že nejdůležitější je vkus konkrétní dámy. Vaše partnerka jistě ocení, uvidí-li, že jste si s výběrem zásnubního prstenu dali dostatek námahy a věnovali jste mu čas.

Při výběru se neřiďte aktuálními módními trendy, ale vkusem vaši partnerky. Pokud má ráda jemné šperky, výrazný snubní prsten s velkým kamenem zřejmě nebude tím pravým. Pokud však sleduje aktuální módní trendy a miluje extravaganci, nebojte se sáhnout ani po výraznějším netradičním kousku. Pořádně žhavým trendem posledních let je i růžové zlato, které se mezi dámami těší velké oblibě.

  • Zásnuby a společenské zvyky

Kdysi museli dávat ke svatbě zvolení rodiče, nejednou byl potřebný i souhlas duchovního. Dnes už se na partnery nekladou tak přísné nároky a ze zásnub se postupně stal romantický soukromý akt. Moment, kdy si dva zamilovaní lidé prohlédnou do očí a dáma řekne své ANO. Přestože se v naší kultuře jedná o neformální ak lásky, i dnes se můžeme setkat s jistými tradicemi a zvyky.

Dodnes je společenským zvykem, že svatbě předcházejí zásnuby. Nejedna dáma si odmalička představuje den, kdy před ní poklekne její vyvolený a položí jí tu nejdůležitější otázku: „Vezmeš si mě?“ Přestože se společenské normy a pravidla stále mění a vyvíjejí, zásnuby dodnes zůstávají v životech většiny pevných z nás. se toužíme dostat. Zásnuby a následná svatba jsou pro mnohé jakýmsi vyvrcholením partnerského života.

Nemusí to však platit pro všechny. V dnešní době není ničím výjimečným, že na zásnuby a následnou svatbu čekají rodinní příslušníci nejtrpělivější než samotní partneři. I dnes se totiž očekává, že partneři se po jisté době zasnoubí a budou mít svatbu. Je to jakousi společenskou normou. Mladí lidé však už nechtějí mít svatbu jen proto, že to od nich očekává jejich okolí. Stále častěji proto přistupují k netradičnějším zásnubám. Tímto způsobem se chtějí odlišit od svých rodičů či prarodičů a dát jim najevo, že oni to chtějí a cítí jinak.

Je jen na vás, jak to cítíte. Nikdy se nesnažte naplnit očekávání vašeho okolí a jděte se svým srdcem. Ať už toužíte po klasických zásnubách, nebo něco nevšedního, nezapomeňte na originální šperk dle dané příležitosti

Ptáte se, kolik času by mělo uběhnout od zásnub do svatebního obřadu? Podle tradice minimálně půl roku, ale nikdy ne více než rok. Jde však o starou tradici, takže termín svatby je na zvážení každého páru. Kromě toho se naskýtá i otázka, jak požádat o ruku rodičů nevěsty. I zde platí, že vše závisí na vás a vašich rodinách. Někteří rodiče si zakládají na tradičních způsobech, kdy muž přijde na slavnostní oběd a přednese své plány. Jiní si počkají na rozhodnutí daného páru ao svatbě se dozvědí až když uvidí snubní prsten.

  • Zásnuby ve světových kulturách

V naší kultuře je tradicí, že muži pokleknou na koleno a ženě na levý prsteníček navlečou zářivý snubní prsten. A jak probíhají zásnuby v jiných zemích či kulturách? V některých zemích jsou zásnuby i dnes podmíněny platbou za nevěstu. V Keni musí budoucí ženich zaplatit otci nastávající předem dohodnutou částku, a to ve formě peněz, dobytka nebo jiného majetku.

v Indii jsou zásnuby velkým rodinným svátkem, který může trvat i několik dní. Během velkých oslav si rodiny navzájem vyměňují dary, šperky či drahé látky. Chybět nesmí živá hudba, tanec, množství tradičních pokrmů a nápojů. V Nepálu není ničím neobvyklým, že muž a žena se zasnoubí ještě dokud jsou v matčině břiše. Dodnes zde totiž praktikují dohodnuté sňatky, které jsou v rukou rodičů ještě nenarozených dětí.

V Chile či v Norsku byste snubní prsten na levé ruce dámy hledali marně. V těchto zemích je totiž zvykem, že příští ženich své partnerce navléká prsten na prst pravé ruky. V Chile je také zvykem, že zásnubní prsten hrdě nosí i snoubenec. V irsku se velké oblibě těší tzv. Claddagh ring. Jedná se o prsten ve tvaru srdce, které drží dvě ruce. Tento motiv má symbolizovat manželství a lásku. Své místo má na prsteníku levé ruky, špička srdíčka by měla směřovat směrem k prstům. Během svatebního dne je směrování otočeno.

Zemí, která si dodnes přísně zakládá na klasických svatebních tradicích, je také Řecko. Příští manžel musí před zásnubami požádat o zvolení budoucího tchána, následuje setkání s duchovním. Teprve když má souhlas obou mužů, může požádat partnerku o ruku.

V Japonsku se páry údajně nezasnoubí, aniž by proběhl ceremoniál zvaný yunio. Ten spočívá v setkání obou rodin, během kterého si navzájem vymění devět darů zabalených ve speciálním rýžovém papíře. Každý z darů má něco symbolizovat. Dárky jsou nezbytnou součástí zásnub nejen v Japonsku, ale také v Thajsku. Namísto diamantového prstenu zde totiž nevěsta od budoucího ženicha dostává několik zlatých darů.

Zásnuby jsou krásným aktem, který má své kořeny v dávné historii. Lidé si už od nepaměti vyznávali lásku a zavazovali se k tomu, že spolu stráví celý život. Zvyky a tradice se v průběhu historie měnily, dodnes se však zachovala ta krásná myšlenka. Máte po svém boku milovanou osobu, se kterou chcete přežít zbytek života? Nečekejte na vhodnou chvíli a zpečeťte svou lásku vzájemným ano. Vyberte si ten pravý zásnubní prsten, se kterým bude vaše požádání o ruku dokonalé a vaše polovička nejšťastnější na světě.

Objevte nabídku zásnubních prstenů

 

;