Byly a jsou využívány jako symbol moci a bohatství, také pro své domnělé magické či léčivé účinky. Dnes už je najdeme nejen ve špercích, ale také v oděvech nebo obuvi. Nejen ve šperkařství se však můžeme seznámit s velkou škálou druhů kamenů. Jak se tedy mezi nimi vyznat, nebo jak můžeme i jako laici zhodnotit, který z nich má větší hodnotu? V tomto článku se můžete dočíst, jaké základní vlastnosti a hodnotu mají některé ze známých kamenů.
- DIAMANT
Samotné slovo pochází z řeckého slova adámas, které znamená nezničitelný. Tento drahý kámen se těší své popularitě zřejmě nejvíc ze všech, patří také mezi nejvzácnější. Abychom určili cenu diamantu, nejdůležitější kritéria jsou váha, barva, čistota a brus. Barevné diamanty jsou velmi vzácné, nicméně v dnešní době je už možno kameny uměle obarvit do požadovaných odstínů. Hmotnost se pak udává v karátech. Jako největší surový diamant je považován 3106 karátový, nalezen v roce 1905 v Jižní Africe.
Je to také jedna z nejtvrdších látek vůbec, s tvrdostí 10 v Mohsově stupnici (=vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého). Diamant se opracovává broušením – brousit se dá pouze jiným diamantem. Nejčastěji používaným brusem pak je briliant, který při broušení však ztrácí přes polovinu své původní váhy. Jaký je rozdíl mezi diamantem a briliantem?
- RUBÍN
Tento kámen je známý a typický pro svou červenou či narůžovělou barvu. V tomto případě platí, že čím sytější odstín rudé, tím je cennější. Nejžádanější barvou je tzv. holubí krev. V případě, že je barva výrazně světlá, používá se označení růžový safír. Nejkvalitnější rubíny na světě jsou nejspíš v Barmě díky faktu, že často ve viditelném světle červeně fluoreskují. Na Mohsově stupnici jsou s tvrdostí na čísle 9. Díky tomu se dají opracovávat do všelijakých tvarů a velikostí.
Tyto kameny se upravují broušením, ozařováním a také jinými tepelnými úpravami. Neupravené rubíny si pak zachovávají svůj kouřový nádech. Jsou také nezbytnou součástí královské insignie a dalších slavných klenotů, například korunu českého svatého Václava. Ta obsahuje 250 karátový rubín.
- SMARAGD
Barva těchto kamenů může kolísat od modrozelené, trávově zelené až po žlutozelenou. Ta se taky může měnit v závislosti na natočení kamene, čemuž se odborně říká dichroismus. Kameny špičkové jakosti mnohonásobně přesahují hodnotu stejně vážícího diamantu. Velkou nevýhodou je však to, že smaragdy vydobyté jak vzácně, tak zcela čistě a bez poskvrny, se časem na vzduchu zakalí a kameny popraskají, čímž značně ztrácejí na kráse i ceně. Lze to však omezit a ošetřit různými oleji a impregnacemi, které jsou do prasklin vpravovány.
Smaragdy se také dají vyrobit uměle, ale jejich cena je stále vysoká a výrobní proces je velkým a ceněným tajemstvím. Tvrdost tohoto kamene se pohybuje mezi 7,5–8 na Mohsově stupnici.
- RŮŽENÍN
Tvrdost 7 už v této kategorii značí, že se jedná o křehký kámen. Je nejoblíbenější odrůdou křemene a je typický pro svou růžovou, lehce nafialovělou barvu. Velmi ojediněle narazíme na čirý růženín, většinou se objevuje díky své křehkosti popraskaný se svou kalnou barvou. Působením vzduchu se také stává, že časem zešedne.
Podle některých hypotéz by růženín mohl být šokovým minerálem, což znamená minerál, který byl přeměněn při dopadu meteoritu.
- SAFÍR
Tento kámen je známý především pro svou modrou barvu, nicméně může být také žlutý, zelenkavý, růžový nebo purpurový. Safíry se nalézají ve větších kusech, než rubíny, proto mají také nižší hodnotu. Existují jak přírodní, tak uměle vytvořené pro svou tvrdost 9 například do ložisek v hodinkách.
Zajímavostí je, že nalezištěm nejlepších evropských safírů je známá Jizerská louka v severních Čechách. Jako nejcennější se však považuje tzv. kašmírový safír, které mají sytou modrou barvu, tzv. chrpová modř. Tyto kameny se těží v Indii, na Madagaskaru nebo v Pákistánu. Cena za tyto skvosty se může pohybovat až k milionu korun za karát.
Toto byl stručný přehled některých z nejznámějších kamenů. Který z kamenů je vaším favoritem? A o kterých kamenech byste si chtěli přečíst přístě?
